Česká konference rektorů vyzvala univerzity a vysoké školy, aby daly dohromady seznamy zaměstnanců, které spadají do dvou prioritních skupin:
– vyučující ve věku 55-70 let
– vyučující, kteří zabezpečují výuku absolventských ročníků.
Samo o sobě to vypadá záslužně, ovšem tento harmonogram psal pravděpodobně někdo, kdo s vysokou školou nikdy nepřišel do styku.
Mám samozřejmě na mysli druhou prioritní skupinu. Uvědomme si, že jsme nyní zhruba v polovině semestru na většině vysokých škol. Semestru, který velmi pravděpodobně doběhne celý v distanční formě. V extrémně optimistickém scénáři by mohla být prezenční výuka obnovena na poslední týden či dva, což ale jistě většina škol vyhodnotí jako zbytečné - tahat studenty ze všech koutů ČR, zabezpečovat jim ubytování apod. - to se nevyplatí. Proč tedy registrovat a očkovat pedagogy, kteří teď vyučují současné absolventy?
Další otázka zní: Potřebují absolventi nutně prezenční výuku? Můj názor: Jistě by ocenili prezenční konzultace, především týkající se závěrečné práce, píší-li na svém oboru nějakou. Dále by bylo jistě praktické mít možnost absolventy prezenčně zkoušet u státní zkoušky. Jak vedoucí diplomek, tak zkoušející u státnic však nemusí být nutně ti stejní vyučující, kteří zabezpečují výuku absolventských ročníků (prioritní skupina B). Podle mého názoru by prezenční výuku naopak ocenili studenti prvních ročníků, kteří ještě nikdy na půdě univerzity fyzicky nebyli, a to ani po celém roce studia.
Paradoxy však nekončí. Absolventské ročníky jsou na VŠ zpravidla dva - ten třetí a ten pátý. Tedy dva z pěti. Průměrně vyučuje VŠ pedagog 10-12 hodin přímé výuky týdně. Tedy pravděpodobnost, že učí absolventy, je velmi vysoká. Často se tak dostaneme do situace, kdy z dvaceti zaměstnanců jedné katedry/ústavu třeba 18 zabezpečuje výuku absolventů, a tak máme dva černé petry, kteří ale vedou každý 4 diplomky a zkouší absolventy u státnic.
Ve výsledku současný krok znamená, že univerzity zbytečně tráví čas vybíráním vyučujících skupiny B - někdo ty tabulky musí vytvářet! Zbytečné hodiny úřednické práce. A ve výsledku dostanu já - zdravý jednatřicátník - vakcínu dříve než můj jednašedesátiletý strýc, silný diabetik. Pojďme to píchnout těm, kteří to opravdu potřebují přednostně.